Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hřebečsko je region, který v mapách nenajdete, pouze v hlavách

18. 2. 2010

Jde o výbor z novinových článků, které byly v posledních čtyřech letech uveřejňovány na stránkách regionálního tisku, především Svitavského deníku. „Předmluvu k publikaci napsal hejtman Pardubického kraje Radko Martínek, který ji rovněž při slavnostní prezentaci příští týden uvede,“ uvedl Jiří Šmeral.

 

Jiří Šmeral z Moravské Třebové.

Co je to vlastně Hřebečsko? Jedná se o oblast, která nikdy nebyla jednoznačně zeměpisně vymezena. Rozkládá se po obou stranách historické hranice Čech a Moravy mezi městy Ústí nad Orlicí, Litomyšlí, Poličkou a Jevíčkem a Mohelnicí, Zábřehem a Lanškrounem. Centrem Hřebečska byla moravská města Moravská Třebová a Svitavy.

„Publikace, přestože původní texty jsou doplněny o poznámkový aparát, který je vlastní spíše vědeckým pracím, směřuje k běžným čtenářům, kteří v historii nehledají jen fakta, ale kteří nad ní chtějí rovněž přemýšlet,“ vysvětlil Šmeral.
Původní novinové články reagovaly na aktuální témata nebo reflektovaly události, o kterých se dosud nepsalo.
„V případě událostí, o nichž se v historické literatuře už psalo, jsem se snažil předložit pohled odlišný od dosavadního výkladu, ukázat, že jednu událost lze vnímat rozdílně,“ vysvětlil autor.
V případě někdejšího Hřebečska, osídleného do konce dr

hé světové války německým obyvatelstvem, se ostatně s rozdílnými pohledy české a německé strany setkáváme naprosto běžně. „Společné je článkům zařazeným ve výboru hledání tradice, lokálních identit, kolektivní paměti a kořenů tradovaných omylů. S odstupem času, který uplynul od otištění článků v novinách, jsem i s ohledem na ohlasy, které některé z nich vyvolaly, došel k přesvědčení, že snad neztratily zcela svou platnost. Proto jsem se rozhodl připravit jejich knižní vydání,“ dodal Jiří Šmeral.

Největší zajímavostí, kterou v knize čtenáři naleznou, je podle samotného autora odhalování pozadí oslav sedmistého výročí Moravské Třebové, které proběhly v roce 1957. „Ukázalo se, že jde o celý komplex všelijak vzájemně propletených událostí, motivů a pohnutek. A přestože mohou popisované události vyznít pro některé tehdejší aktéry poněkud nepříznivě, v konečném důsledku je třeba velmi ocenit jejich snahu posílit v obyvatelích města, kteří se sem ve velké většině přistěhovali až po roce 1945, pocit sounáležitosti s městem a jeho historií,“ řekl autor.

Šmeral také poukázal, že zcela nečekaný byl objev korespondence mezi vedením města a pracovníkem brněnského státního archivu Miroslavem Trantírkem, který vypracoval odborný posudek ve věci první písemné zmínky a termínu oslav. Existence dopisu, jenž měl k oslavám sedmistého jubilea v roce 1957 opravňovat, se dlouho tradovala mezi místními amatérskými badateli. „Výzkum písemností litomyšlského okresního archivu jeho existenci potvrdil, ovšem dopis se zde nenacházel. Jeho nález v materiálech moravskotřebovského městského muzea, které jsem procházel víceméně jen formálně, byl proto naprosto nečekaný,“ prohlásil autor publikace Hřebečsko, náš kraj? Jiří Šmeral.

 

Svitavský deník      článek, fotky